Zkušenosti: Trnitá cesta za novým iPhone 5 – Apple Store Dresden

Tak jako spousta nadšenců do jablečných produktů, jsem čekal na uvedení nové vlajkové lodě společnosti Apple v kategorii mobilní telefony – iPhone 5. Stalo se tomu tak při příležitosti ostře sledované Keynote v San Franciscu 12. září 2012. Tim Cook nejprve diváky v sále zahltil informacemi o počtu dostupných aplikací pro operační systém iOS a podílu krále tabletů – iPadu na trhu. Po necelé půlhodince “omáček” nastal okamžik, na který jsme všichni čekali. Na pódium přišel Phill Schiller a prezentace za ním nesla oficiální název nového iPhonu. iPhone 5! O přesném názvu se dlouho spekulovalo. Vždyť i “The new iPad” každý nazýval a mnohdy dnes nazývá jako iPad 3. Důležitý ale není samotný název, nýbrž novinky, který tento model přináší.

Jelikož se technilogickému gigantu v poslední době nedaří uchovat v tajemství zprávy o vnitřnostech natož o vzhledu svých nových produktů, nečekal nás až takový wow efekt, na který jsme u Applu zvyklí. V podstatě již během srpna jsme mohli na různých rummors webech vídat fotografie a články o připravované novince. A zvěsti se potvrdily! Ne, že by iPhone 5 nebyl úchvatný stroj, ovšem jak jsem již zmínil, požadovaný wow efekt se pro mnohé nedostavil. Nicméně mě osobně iPhone 5 uchvátil a nemohl jsem se dočkat až ho vyzkouším naživo.

O změnách, které jsou na první pohled zřejmé, se již napsalo a natočilo za posledních 14 dní mnoho, a tak snad jen zrekapituluji důležitá fakta. Barevné varianty zůstaly stejné. Na výběr je bílá v kombinaci se stříbrným hliníkem a černá s grafitovým hliníkem. Také paměťové možnosti zůstaly obvyklé. 16, 32 a 64 GB.

Nový iPhone 5 je na výšku o více než 9 mm delší, jeho šířka zůstala stejná (zřejmě kvůli kompatibilitě již vytvořených aplikací) a je o cca 2 mm tenčí. Hlavní použité materiály jsou minerální sklo, které se osvědčilo na iPhonu 4/4S, a hliník. Díky zapracovanému hliníku je i telefon o zhruba 30 gramů lehčí než předchozí modely.

Největším trhákem je o 0,5” větší čtyř-palcový Retina displej, který umožňil na pracovní plochu umístit o jeden řádek ikonek navíc. Displej oproti starší verzi disponuje lepší saturací (sytostí) barev a opravdu příjemně se na něj dívá.

Vylepšení se dočkala i FaceTime kamera, která nyní poskytuje 1,2 megapixelu pro fotografie a HD rozlišení 720p pro nahrávání videosekvencí. Konstrukčně byla umístěna doprostřed telefonu a při videohovorech pro přenos využívá kromě Wi-Fi i mobilní připojení. Tuto funkci přinesla nová verze iOS 6, která je dostupná i na iPhone 4S. Zadní fotoaparát iSight oproti modelu 4S zůstal parametrově beze změny, ovšem iPhone 5 teď umožňuje v průběhu nahrávání videa současně i fotografovat. I když jsou parametry fotoaparátu stejné jako u iPhonu 4S, přece jen Apple na něčem zapracoval. Krycí sklíčko čočky fotoaparátu je vyrobeno ze safíru, takže je odolnější vůči poškrábání a díky němu prý iPhone pořizuje kvalitnější fotografie i při zhoršených světelných podmínkách.

Další konstrukční změnou, která nepotěší majitele starších verzí iPhonu je nový synchronizační a napájecí konektor zvaný Lightning. Apple opravdu vyvinul nový konektor, který z části pohřbil spoustu příslušenství, které jsme doposud používali. Ano, existuje originální přechodka za cca 750 Kč, ale ne ke všem zařízením ji lze, nebo je vhodné, použít. Vzniká tak otevřené pole pro vývoj součástek kompatibilních s Lightning a nám nezbývá nic jiného, než znovu pokupovat ty potřebné.

Velké naděje jsem vkládal do výdrže baterie. Upřímně nenajdeme majitele iPhonu, který by ji neuvítal. S novým modelem samozřejmě v tomto ohledu rostlo očekávání. Bohužel nás iPhone 5 ničím nepřekvapí. Na Keynote se představil s hodnotami srovnatelnými s předchozími stroji. Dle tabulek v pohotovostním režimu vydrží 225 hodin. To se mi v praxi zřejmě nikdy nepovede ověřit :-). To samé platí o nepřetržitém 8 hodinovém volání v síti 3G. Osobně jsem iPhone 5 testoval a při běžné denní práci (E-mail, Safari, fotoaparát, sociální sítě, hry) vydrží cca 5-6 hodin. Budeme si muset tedy znovu zakoupit napájecí kabely pro různé příležitosti (auto, domácnost, práce atd.) a nabíjet takřka denně.

Poslední změnou, která není na první pohled patrná je použití nového adaptéru pro SIM kartu. Nový model pracuje s Nano-SIM kartou, která je v podstatě “ořezaná” pouze samotný čip. Dá se říci, že všichni operátoři, kteří působí na českém trhu, byly na tuto novinku připraveni a s výměnou Micro-SIM karty za Nano neměli noví majitelé iPhonu 5, včetně mě, žádný problém.

Za výrazné zlepšení celkové rychlosti a odezvy vděčíme novému integrovanému procesoru A6, který byl vyvíjen výlučně firmou Apple. Práce tohoto čipu je znát prakticky na každém kroku. Ať už je to surfování na webu, focení, střihání videa v iMovie, úprava fotografií, nebo loading ve hrách. Jak se říká, ušetří spoustu času a čas jsou co…? Peníze! 🙂 Na druhou stranu, těch dáte za nový iPhone 5 nemálo :-).

Po Keynote jsem zvažoval plusy a mínusy nového modelu a porovnával je s mým současným, teprve rok starým, černým iPhone 4 16 GB. Jelikož píšu tento článek je jasné, že zvítězily pozitiva nad negativy. Vylepšeních oproti iPhonu 4 se najde opravdu dost. Pojďme si je tedy vyjmenovat:

– Design, lehčí a tenčí.

– Výrazně rychlejší dvoujádrový procesor A6.

– 4” palcový displej.

– Podpora sítě LTE (bohužel v našich končínách zatím nefungující).

– iSight Fotoaparát 8 megapixelů, funkce Panorama.

– HD FaceTime Camera, FaceTime přes 3G.

– Nahrávání HD videa 1080p, pořizování fotek v průběhu natáčení.

– Podpora WiFi v pásmu až 5GHz.

– Bluetooth 4.0

Podstatně méně rozdílů se najde v porovnání s modelem iPhone 4S. V případě, že bych byl majitelem tohoto telefonu, přechod na iPhone 5 by byl pro mě o mnoho těžší. Významným faktem, který přispěl k tomu, že jsem se ocitl ve frontě na iPhone 5 ihned první den prodeje, tedy 21. 9. 2012, byl dlouhodobý zájem o mojí dosavadní 4ku ze strany mojí přítelkyně.

Bylo rozhodnuto, iPhone 5 bude mým novým denním společníkem. Zbývalo pouze vybrat barvu a velikost paměťového uložiště. Z počátku jsem byl rozhodnut, že při přechodu na nový iPhone jednoznačně zakoupím bílou verzi. Později mě zvyklaly obrázky uveřejněné na oficiálních stránkách Apple a černá varianta se mi začala líbit čím dál tím více. Ačkoliv vlastním bílý iPad, nakonec zvítězil černý iPhone. Jeho magické vzezření mě nenechalo chladným 🙂 a tvrdím, že černá varianta působí o malinko luxusnějším dojmem. Samozřejmě je to jen můj subjektivní názor.

Ze zkušeností s iPhone 4 jsem byl vyveden z omylu, že 16 GB je dostatečným zdrojem pro ukládání aplikací, hudby, videa a všeho možného. Je tomu tak, vývoj jde nekompromisně kupředu a s ohledem na budoucnost a využití jsem volil zlatý střed s 32 GB úložného prostoru.

Abych se držel v duchu názvu tohoto článku, vysvětlím proč mé kroky k novému iPhonu vedly přes sousední zemi Německo. Jak jistě víte, Německá spolková republika patří mezi země, kde má Apple výhradní zastoupení. Znamená to, že je zařazena do první vlny prodeje nových produktů např. stejně jako USA. A jelikož to do nejbližšího Apple Store nemám daleko, cca 70 km, rozhodl jsem se prožít Apple šílenství na vlastní kůži.

Vše začalo budíčkem o čtvrté hodině ranní. Přítelkyně připravila kávičku do termosky, BeBe sušenky a v pět hodin se mohlo vyrazit. Věděl jsem, že normální otevírací doba v obchodním domě Dresden Altmarkt Galerie je od půl desáté, ale Apple se rozhodl prodávat již od osmi. Intuitivně jsem tušil, že před obchodním centrem se budou tvořit fronty už od půlnoci, a proto jsem chtěl být na místě nejpozději v šest hodin. Cesta přes hraniční přechod Cínovec po trase Teplice – Dubí – Dippoldiswalde – Dresden trvala přesně jednu hodinu. Zaparkovali jsem na Antonsplatzu přímo před Galerií a vyrazili před vchod, kde se již shromáždila skupinka asi 20 lidí. Poklidně jsme se zařadili do fronty a přes ramena vyhlíželi ochranku obchodního centra, zda-li se nad námi neslitují. Byla totiž na září neskutečná zima a já jako vždy počasí podcenil :-).

Po půl sedmé jsme se konečně dočkali. Pánové z bezpečnostní služby sice otevřeli vstupní dveře, ovšem ne ty před kterými jsme stáli my a již celkem početný houf lidí. Nechápavě jsme sprintem následovali neuvěřitelné splašení davu, který mířil k otevřeným dveřím z druhé strany nákupního centra. Situace mi připomněla historku z čekání na banány v socialistickém zřízení a tak z poměrně pokojné fronty, která čítala lidi s ještě zalepenýma očima se stalo vyhecané stádo. Nikdo si nebral s nikým servítky. Měli jsme to štěstí, že jsme před prodejnu Apple doběhli celkem včas a vybudovali si nadějnou pozici uprostřed davu. Organizátoři původně před prodejnou vytvořili páskou ohraničený prostor pro frontu. Ta byla ale natolik široká, že nebylo možné odlišit, kdo stojí před kým. Jakmile se dav jakžtakž ustálil, začalo se podávat pití ve formě vody a kávy a symbolické jablíčko na zakousnutí. Pečivo se bohužel na nás nedostalo, i tak toto symbolické gesto dává najevo, jak moc si Apple svých zákazníků váží.

Poté se před masu lidí postavil jeden z vedoucích prodejny a pronesl svým mateřským jazykem proslov, jak by měl prodej vypadat. Bůhví proč mu většina nerozumněla 😉 Dle pravidel měl každý zákazník možnost zakoupit maximalně dva přístroje. Zpočátku se uvažovalo, že se budou rozdávat kartičky s typem telefonu, aby měl každý jistotu, že nečeká zbytečně. Ovšem postupem času se od tohoto plánu ustoupilo. Významně totiž celou akci ovlivnil nájezd východních překupníků, kteří přijeli do Drážďan s jasným cílem. Nakoupit za každou cenu nejvíce kusů telefonů za účelem dalšího prodeje. Ve frontě to bylo hodně cítit. Ruština prakticky převládala a stávalo se, že jste ve frontě potkali i celou rodinu. Na iPhone stála frontu babička s dědečkem, ba dokonce i malé dítě.

Přesně v 8.00 se odkryly černým plátnem zatemněné skleněné výlohy Apple Storu, za kterými se usmívalo asi 15 prodejců v tradičních modrých tričkách s jablíčkem na hrudi. Utvořili špalír a začali tleskat. My tleskali s nimi 🙂 jenže v předu fronty již odezva nebyla taková (překupníci), a proto se začlo s prodejem. Do Apple Storu postupně začali pronikat zákazníci jeden po druhým a zdálo se, že vše jde podle plánu. Na každého čekal jeden Genius, který se mu podrobně věnoval. Po hodině od oficiálního začátku prodeje však nastal první problém. Prodej se z neznámých důvodů stopl a všichni se odebrali kamsi. Zřejmě proběhla porada s managementem jak si počít s neukázněnými zákazníky. Prodej pokračoval po půl hodině, ale již v ne tak svižném tempu. Z fronty se ozývalo: “Schneller!”, “Yalla” 😀 Nespokojenost na sebe dala vědět čím dál tím stupňujícím se tlakem na vstupní dveře prodejny, které se mnohdy až nebezpečně prohýbaly.

Organizátoři tak několikrát megafonem napomínaly dav ať se netlačí, že se dostane na každého. Tomu ale málokdo bez kartičky uvěřil. Při takové tlačenici je dobré vytvořit si spojence, pomyslil jsem si. Dal jsem se proto do řeči se sympatickým pánem tmavší pleti, který mírně připomínal italského mafiána. Dozvěděl jsem se že je v Drážďanech na pracovní cestě. Několikrát opakoval, že pokud se na něj nedostane, tak to prý zítra zkusí v Mnichově. Já si takovou myšlenku vůbec nepřipouštěl.

Nastala desátá hodina a mě napadlo, že nemám zaplacený lístek za parkovné. Řešil jsem jak to udělat, abych se poté vrátil zpět na své místo. Ještě že už jsem měl kámoše a poprosil ho, ať mi pohlídá přítelkyni, že za chvilku přijdu. Neodmítal 🙂 Když jsem se vracel, překvapilo mě, že mě dav mezi sebe pustil bez sebemenších problémů. Tlak a ostré lokty ale neustaly. Naopak! Do křížku jsem se dostal s jedním neměckým kolegou připomínajícího červenáčka z foglarových povídek s tím rozdílem, že místo lodičky na hlavě měl “fejkovou” Ferrari kšiltovku a v uchu naušnici. Začal roztahovat ruce a chrlit na mě sprchu německých nadávek. Nezdráhal jsem se a opětoval v českém podání. To ho alespoň nachvilku uklidnilo. Po další půlhodině své čekání vzdal. Zřejmě slabá povaha 🙂 Další spor nastal asi 10 metrů od vstupních dveří do prodejny. Tam už byl takový tlak, že se těla prakticky drtila o sebe a jeden ze starších pánů si dovolil opřít o skleněnou výlohu tak, že jeho ruka byla od mého nosu vzdálena cirka 1 cm. Vzal jsem jeho ruku a silou jsem mu ji přiložil k tělu zpátky. Následovala slovní přestřelka! Navíc se začala v davu šířit informace, že černé modely jsou již vyprodané a že mají jen bílé 64 gigové. Vytáhl jsem proto svojí 4ku a do aplikace poznámky napsal “32 GB Black version?!!” Svou výzvu jsem ukázal přes výlohu u vchodu stojící skupince Geniusů. K mému rozčarování jedna z nich zakroutila hlavou na důkaz, že již nemají. Tak přepisuji na “16 GB black version”. Z její mimiky bylo znovu patrné, že tento model je už vyprodán. V samém zoufalství píšu do telefonu “64 GB black version” a opět ukazuji přes značně upatlanou výlohu. Naoplátku kroutí neurčitě rameny. Tuhle informaci neunesl můj “italský” kámoš z fronty a pomalu se se mnou začal loučit. Já začal přemítat o tom, že si koupím bílou variantu…

Je 10 min. před dvanáctou a ochranka střežící vchod prodejny nás vpouští dovnitř. Uff!!! Po šestihodinovém čekání opravdu výhra. Stojí před námi Genius blondýna a ptá se co bych rád. Odpovím: “iPhone….. five” 🙂 Ona odvětí: “ohh… aha…” 🙂 Já na to: “Zweiunddrezig black version” Ona: “Oki!” Úplně mě tím rozhodila, vytáhla z malé krabičky kartu a předala jí prodejci, který nás požádal ať jdeme s ním. Já: “.. Sie haben noch…” Ona: “Na kla!”.. Další otázka směřovala na mojí přítelkyni, ale ta když odvětila že nic nechce, že je se mnou, úžas se z mé tváře přemístil na její 🙂 Pokračovali jsme k Genius baru, kde jsme očipovali předposlední vystavenou černou krabičku s iPhone 5 o velikosti 32 GB. Přesunuli jsme se ke stolu s iPady a Genius sympaťák se mě zeptal, zdali budu platit hotově nebo kartou. Také požádal o sdělení mé e-mailové adresy, která prý celý proces urychlí. Zanedlouho po předání peněz mi přišla faktura e-mailem. Svoje kolečko jsem zakončili u stolu s MacBooky Air. Zde mě Genius vybídl, ať si nový iPhone rozbalím. Namítl jsem, že si ho rád rozbalím až doma, ovšem to už držel v ruce nožík a načl tenkou balící fólii. Dílo jsem tedy dokonal. Pomalu jsem odstranil celou fólii a otevřel krabičku. Konečně jsem iPhone držel v ruce! Jakkoli jsem slyšel o tom, že iPhone 5 je lehký, stejně mě realita neskutečně překvapila.. Design jsem si ihned zamiloval. Genius ale trval na prvním bootování a podal mi zkušební nano SIMkartu od O2. Během vkládání se mě ptal na mé zkušenosti s výrobky Apple a zda-li už nějaké vlastním. Otázky tohoto typu přímo miluji 🙂 iPhone mezitím celkem rychle naběhl a já se rutině přihlásil svým Apple ID ke svému účtu. Zběžně jsem nastavil všechny prvky a na pracovní ploše projel palcem tam a zpět. Nezbývalo nic jiného, než se rozloučit a odejít připraveným zadním vchodem, kde čekali na podání ruky další z managementu prodejny. Ten pocit radosti a satisfakce za dlouhé hodiny čekání je nepopsatelný. Prošli jsme znovu k prodejně Apple, abychom vytvořili pár fotek na památku a unaveně se odebrali k autu.

Co říci na závěr? Stálo to zato, nebo ne?! Těžko odpovědět. Frontu takovéhoto typu jsem stál poprvé v životě a nevěděl jsem co od toho přesně očekávat. Pravda je, že kdybych dopředu věděl, čemu všemu budu muset svoji přítelkyni vystavit, hodně bych si své počínání rozmyslel. Mnohem pohodlnější je totiž zavítat na stránky Apple.cz a do druhého dne zařízení obdržet. S odstupem času jsem ale rád, že jsem takovou zkoušku podstoupil. O iPhone 5 je totiž velký zájem a sklady se prázdní velmi rychle. Je tedy dost možné, že bych se doteď svého kousku nedočkal.

Na to jak to vypadalo přímo v Apple Storu, respektive před ním se můžete podívat v krátkém videu pod článkem.


Jsme kreativní tým, který denně prostřednictvím svého internetového portálu FanApple.cz šíří nejnovější zprávy o dění kolem společnosti Apple. Nedílnou součástí je také tvorba recenzí na zajímavé aplikace a počítačové zařízení. Podívejte se sami na http://www.fanapple.cz